
Tentokrát to nejsou ani optimističtí toxikomani z Jednotky Akademického Rapu, ani opakující se kluci z Nekonečné stanice. Jsou to Kill The Dandies!, kteří drží nejzářivější plápolající pochodeň na české hudební scéně!
Vše je řečeno tady.
KILL THEDANDIES! Saturn by Hank Manchini
Pokračování...
Kill The Dandies! Those Who Hold The Flame!
Šumava mizející

„Bůh dal les, dal slatiny, aby vlhko po celý rok se udržovalo… Zetlí ten, zetlí onen, jeden po druhém a padne; na jeho místo jiný postoupí a zmohutní. Dokud celou věc člověk lesu samotnému ponechává, nic lesu se nestane. Co les ztratí, zase si vynahradí. Ale pokácejte ty staré stromy zkraje, ty velké, a uvidíte! Vzepře se vítr do husté drobotiny a povídám vám, celou ji rázem položí. To bude mela…“
Karel Klostermann
Ze světa lesních samot (1891)
Není dne, aby šumavské hvozdy neslyšely řičení motorových pil a nářek porážených stromů. Svěží vzduch, kvůli kterému neváháme podnikat dlouhé cesty, je prosycen vůní čerstvé smoly a zápachem spáleného oleje a nafty. A to vše děje se na okrajích prvních zón národního parku před lhostejnými zraky návštěvníků. Husté hvozdy a tajuplné lesní cesty v okolí Horské kvildy byste dnes již těžko poznávali, neboť už i na těchto posvátných místech centrální Šumavy se podepsala zkázonosná ruka člověka.
Co jsme to za národ, když dovolujeme ničit největší bohatství naší země? Až nyní nám začíná být jasné, proč je první zóna národního parku rozdělena na 135 malých oblastí – to proto, aby se na zbylé ploše rezervace mohla bezostyšně prohánět těžká těžební technika devastující přírodní ekosystémy. A zatímco se Správa Národního parku Šumava dohaduje s odborníky a lesníky, zda provádět „asanace“ oblastí postižených kůrovcem a větrnými kalamitami, těžební společnosti si dál vesele drancují lesy Šumavy, jakoby to byl obyčejný hospodářský les, navzdory tomu, že komise IUCN (Světový svaz ochrany přírody) v roce 2003 právě tyto činnosti na území národního parku odsoudila a upozornila na nedodržované standardy pro národní parky.
A jako vzteklý pes na konci svých sil, tak i nenasytní „harvestoři“ Šumavy navyšují těžební limity, tušíce, že se se změnou vládního uspořádání země blíží jejich konec. Ano, toto je již několik let úkol pro Ministerstvo životního prostředí – skončit s devastací Šumavy a přiblížit i ostatním světovým národním parkům !
Možná však i toto opětovné volání zůstane nevyslyšeno, stejně tak jako se dělo v předchozích dekádách od roku 1997. A tak zbývá doufat jen v uvědomění lidí, přátel Šumavy, kteří se postaví skutečnému kůrovci, jež si neklade zábran – a to lidské hlouposti a nenasytnosti.
Další fotografie naleznete zde...
Pokračování...
Paroubek: Vrátím vám Elvise!
Na ranní procházce se Paroubek náhle skácel k zemi. Ukázalo se, že
to byla mrtvice a protože podle hesla "Zdraví není byznys" neměla blízká nemocnice dostatek personálu, Paroubek zemřel. Záhy stál před nebeskou branou a Svatý Petr ho přivítal:
"Vítej na Nebesích, ale dříve, než se tu usadíš tak se zdá, že
tu máme malý problém. Málokdy tu máme sociální demokraty a tak si nejsme tak úplně jistí, co s nimi."
"To není žádný problém, prostě mě pusťte dál, jsem dobrý křesťan, jsem věřící."
"Já bych tě rád pustil dál, ale mám pokyny přímo od Boha. Říká,že od
zavedení nové politiky LEPŠÍ BUDOUCNOST PRO OBYČEJNÉ LIDI musíš
strávit jeden den v Pekle a jeden den v Nebi. A potom si sám vybereš, kde
chceš strávit Věčnost."
"Ale já už jsem se rozhodl. Chci do Nebe!"
"Lituji, ale taková jsou pravidla", odpověděl Petr. Odvedl Paroubka k výtahu a
jeli stále dolů, až do Pekla.
Brána Pekel se otevřela a Paroubek se ocitl na krásné zelené louce.
Připadal si tam jako v RáJi. Zelená tráva, slunce svítí, ale není moc horko.
Vane mírný vlahý větřík. Všude jsou malé hospody s pivem, párky a ovarem
stíněné šumícími stromy. Všude postávají slavní sociální demokraté, sám
Willy Brandt ho vítá. Pod kaštanem diskutuje Lenin s Rozou Luxemburgovou.
Všichni se volně procházejí, hrají kuželky a fotbálek. K obědu si dávají
bifteky, grilované prasátka,šampáňo a plzeň. Sám ďábel přinesl
Paroubkovi sklenici oroseného piva a kotletku.
"Dej si jedno, Jirko!"
"Ne, slíbil jsem že už nebudu pít a budu hubnout", odmítá Paroubek.
"Tohle je peklo, synku. Tady můžeš jíst a pít co chceš a neuškodí ti to,
spíš prospěje."
Jirka si tedy zavdá a zjistí, že se mu ďábel líbí, že je to fajn
chlapík, který umí vyprávět peprné vtipy a provádět ostatním kanadské žertíky.
Prostě přesně to, co mají socani rádi. Jako jsou třeba jejich vtípky a sliby protikorupčního balíčku, výplata 2.400 Kč seniorům ze zisků ČEZ,
zvýšení mateřské,zvýšení dostupnosti a kvality zdravotní péče zrušením poplatků,
prosazení zdanění a transparentního odměňování ústavních činitelů, zavedení
majetkových přiznání pro majetky nad 10 milionů korun tvrdý a důsledný boj s daňovými úniky a slib silného tlaku EU na zrušení daňových rájů.
Všichni si to skvěle užívají a dřív než si to Paroubek uvědomí,
je den pryč. Všichni se s ním bouřlivě loučí a mávají mu, když nastupuje
do výtahu.
Když se dveře výtahu znovu otevřou, je zase u bran Ráje a svatý
Petr na něj čeká.
"Tak a teď je čas na návštěvu Ráje", a otvírá mu bránu.
A dalších 24 hodin je Jirka donucen trávit čas s partou čestných,
vychovaných lidí, kteří mají rádi společnost, mluví o jiných věcech než
jídle o penězích a chovají se k sobě slušně a uctivě. Žádné hrubé vtipy nebo
kanadské žertíky. Nejsou tam ani žádné hospůdky a i když je jídlo dobré, bifteky
a ovárek to není. A všichni jsou chudí. Není tam nikdo, koho by znal. A navíc se k
němu nikdo nechová jako k důležité osobě.
"No tohle, na něco takového mě Fierlinger s Laušmanem nepřipravili.
Ani Zeman se Špidlou se o tom nezmiňovali," říká si Paroubek.
Den skončil a svatý Petr se vrátil. "Tak strávil jsi den v Pekle
a den v Nebi. Teď si vyber, kde strávíš Věčnost."
Ale Jirka dlouho nepřemýšlí a rozhoduje se: " Nikdy jsem si
nemyslel, že tohle řeknu - víš, Nebe bylo úžasné, a tak - ale já si opravdu
myslím, že patřím k přátelům do Pekla."
Tak ho Petr odvede k výtahu a on jede stále dolů až do Pekla.
Dveře výtahu se otvírají a on se ocitá uprostřed pustiny pokryté
odpadky a toxickým odpadem. Vypadá jako poušť, ale je to ještě horší. Asi
jako doly pod Krušnými horami.
Je vyděšen, když vidí své přátele, oblečené v cárech, jak jsou
přikováni k řetězu a sbírají do plastových pytlů odpadky při silnici. Sténají
a vzdychají v bolestech, tváře a ruce zčernalé špínou.
Ďábel přijde k Paroubkovi a dá mu ruku kolem ramen, ten se otřese
a říká:
"Já tomu nerozumím, byl jsem tu včera, všude sluníčko, travička
zelená, pivo teklo proudem. Jen jsme se tak poflakovali a bylo to skvělé. A teď
je tady pustina, všude jenom nepořádek a každý vypadá zbědovaně."
Ďábel se na něj podívá, mazaně se usměje a řekne, "Jo holenku,
včera to byla volební kampaň, dnes už jsi nás zvolil!!"
Pokračování...
Glenn Hughes in Pilsen!

Moc často se nestává, aby do naší malé krásné opilé Plzně dorazila legenda světového formátu. Leč stalo se - a opět za to nemůže nikdo jiný, než Roman Holy. Nebýt Šumavy a jeho svatého génia nic už by mi nedávalo naději na lepší časy v naší dusné kotlině.
Glenn jako jediný na Žebříku vybaven nejmodernější vysílačkou odehrál první píseň s až přehnaným nasazením, protože nemohl věřit tomu, že dvě dvoumetrová komba za jeho zády nevydala ani hlubokého hlásku, ačkoliv kytaru dusil jako za časů Deep Purple.
Ani Matthew Ruppert s Dunburtu nedokázali vyrušit nepříznivé vlny blokující Glennovu vysílačku a tak po první Glennově písni i on musel přešaltovat na analog.. (vše dokumentuje video odkazované na konci příspěvku)
Ano, zdá se mi Plzeň na taková esa přeci jen trochu malá - ale sorry, já zapomněl že tohle město kandiduje na post Evropské město kultury 2015.
God Bless You a vězte, že Glenn vás miluje!
Fotky z Žebříku 2008 najdete tady.
Videa z Žebříku 2008 najdete tady.
Pokračování...
...be strong...
To me and to you
there's no difference for us
again avail your heart
some trust
let's open it
be strong
cut out
it's lung
be gentle
get on
it's no spanish comic strip
give up for real
make sure you've got your gun
Pokračování...
Taky vás nebaví...

.. čekat na autobus na volezlý zastávce, na výsledky zkoušky, kterou ste stejně nezvládli nebo na osudový setkání, který vám má změnit život??? Tak s tim začněte hodně rychle něco dělat, protože jinak se z toho už nevyhrabete ... z toho dlouhýho čekááníííí.... the Time HAs COmE now... musíte začít u sebe, v sobě, na sobě, skrze sebe... prostě zavřete oči a...
... jděte do predle!
Pokračování...
ANIMAGE
Tak ta nová deska se vám kluci teda povedla! Je až s podivem , že se dokážete skálopevně udržet vedle těch "mainsráčových" proudů, ze kterých by se jednomu udělalo k zblití, jakoby se to vás ani netýkalo. A ono to tak bude, klucí, vy jste totiž úplně někde jinde - a taky moc dobře víte, jako jedni z mála, co tady a proč vlastně všecko to krásný děláte! D9KY!
Illustratosphere jsou: Dan Bárta, Filip Jelínek, Jaroslav Friedl, Stanislav Mácha, Robert Balzar a Jiří Slavíček
Něco na tom JARu je...
Permanentní terror! Permanentní tenor!
Osobnost Vrtulníka Majkla Ví nejlépe srovnáme s hrdým starověkým válečníkem, řídícím moderní tank, jinak ho prostě nesrovnáte! Tato bývalá zakuklená funky-lesba prožívá s J.A.R. okamžiky štěstí, které jsou skutečně vrcholně neuchopitelné...v kuloárech se proslýchá jeho záliba v opájení se čímkoli. Někdy jde a jindy nejde, je mistrem mentální akrobacie! Výrazným poklepem na základní kámen to všechno založil.
Strýček ze Zimbabwe
Nemá rád hluk, ten kluk.
Hluboké lidství je natolik rurálním jevem, že osoby jím obdařené bývají úhelníky ne jedné, ale mnoha generací. A je-li navíc prožitek, které skýtá, vyjádřen s pokorou a obecně platným sebezpytným, emocionálně vyzrálým až obnažujícím uměleckým ztvárněním, stává se kultem. Ať už si vezmene za příklad Kult Modré Ústřice, O´Kult, Monokult či jakýkoliv jiný obecně známý příklad smělé statečnosti a houževnaté vytrvalosti, sedí nad míru přesně právě Danu Bártovi...ovšem s jedním rozdílem: jeho stín nikoho nedusí, jen opatrně ochladí žárem rozpálená čela a lehce zčeří únavou zemdlené lidské mysli.
Hudebník, pro něhož koncert nikdy neskončí - protože všechno teprve začíná.
Kmotr beg-lajtu v Čechách, navěky obsazující slunná místa abnormativních tabulek, neboť ty normativní leží v prachu cest po kterých kráčel.
Rata - mahataPavel Bady Zbořil je bicích strojů král! Štěkalům v kalištích se ze srdce usmívá a stejně veřejně jim přeje všechno dobré. Všechny skladby, které kdy tento fundovaný jazzman se ctí zahrál, cítí tak, že dokáže pojmenovat jejich vůně. Laskavý šiřitel Hudby s velkým H a milovník dobrého vína. Jeho trefný vtip, zavíraný obvykle ostrou pointou, však nezná hranic. Stejně jako muzika, jíž již před lety definitivně propadl. Mužík vskutku Boží.
Kdyby byl hudební vzdělanec a brilantní trombonista Filip Jelínek býval vystudoval medicínu, byl by dnes pro svůj klid a jistou ruku pravděpodobně špičkovým chirurgem. V případě, že by se snad rozhodl pro obchodní dráhu, byl by ten nejlepší tichý společník na světě. Takto však, s radostiplnou jistotou a vrozeným taktem, přivádí na kolbiště forbín svůj vítězný oddíl - dechovou sekci J.A.R.!
Je-li možné říci o někom, že má hudbu v krvi, pak je to František Kop, pravý mistr saxofónu! Je-li možné o někom říci, že dokáže napsat a zahrát v notách skutečný dopis či dokonce diplomatickou nótu, pak je to opět František Kop, nefalšovaný znalec tónu! Charisma s rozsáhlou zkušeností ztělesněno jediným mužem. Nyní do pekla i nebe můžem.
Gaté-gaté-paragaté...Cestu světla připomínají tóny saxofonu Radky Kaspar - šťastná to země, ej, každičký J.A.R.d!
Nad jiné cílevědomý, vytrvalý a silný!
Help Yourself. We Are Dead.
Help Yourself we are dead it is only DEVIL HONEY in my room I love Roads, Ducks and Dust He IS so vain and sprays HIS STINK my OLD FELLOW Mr. Fear I am Tuning radio In MY CAR I am searching for my Favourite STAR THE First Knife is like a swallow in my head HE is a doctor shark she is a flute and it is peaceful EVENING and The Light is living I KNOW where the shelter is and love and SWEETS SILVER COCKS Lovely rocks, steve strange an a sooft box BABY I MISS YOU Hey, Black CAPTAIN, stop the boat Hey, Black Captain, walk the road.Concrete Illusions.
Vidím vidím ti na očích kam celé tohle jednou dojít má, můžu ti v náručí spát - páč ti na mně tak ňák záleží... i když mládě stále popírá co nad slunce jasnější je a skrývá, skrývá se za malou lží není to vůbec překvapující a doufám, že se nikdy nevzdálíš a budeš vždycky, budeš vždycky...
Pokračování...





